A je to tady :-) 5.10.2009

 Naši milí blízcí i vzdálenější,

už je to řada měsíců, co jsme přidali novinky na naše stránky, a jak už se někteří z vás ozvali :O) je na čase to napravit. Popravdě řečeno, svatbou náš kolotoč teprve začal. S novým přicházejícím přírůstkem jsme se museli poohlížet po větším, a nejlépe už našem, bydleníčku. Po několika měsících, kdy jsme nejprve obhlíželi možná místa, přišla na řadu administrativa. A pak už jen balení krabic a balení krabic a …… Balilo se mi opravdu báječně s tím rostoucím pupíkem a s tím malým lumpíkem řádícím uvnitř. A vysoké letní teploty mi vše ještě „zpříjemňovaly“. Štěstí bylo, že Kristýnka mohla trávit 5 prázdninových týdnů mimo domov, takže ona se se mnou nenudila, a já mohla veškerou energii věnovat balení.

 Z Prahy jsme se už těšili. Ale když jsme se loučili s milými sousedy v domě, trochu smutno nám bylo.

 Měli jsme štěstí, že jsme se do domečku mohli stěhovat postupně. Takže když to šlo, Ríša ráno před prací „naházel“ naplněné krabice do auta, odpracoval si, co bylo nutno a pak huráááá do domečku a vyskládat krabice a tak několikrát dokola.  

 A pak nastal ten velký den, kdy jsme se přestěhovali se zbylými krabicemi definitivně. Bylo to 27.8.2009. Do konce prázdnin zbývali 4 dny. Jímala mě hrůza, že snad nenajdu slušivé oblečení pro Kristýnku, nebo boty a tak. O aktovku jsem se bát nemusela, tu si Kristýnka dobře hlídala. Sama si vybrala aktovku s koňmi a byla z ní úplně unešená. Unosila by ji nejraději dřív, než půjde do školy.

 No a aby toho na mne nebylo málo, konal se tu hned v sobotu karneval k zakončení prázdnin. Téma znělo „S čerty nejsou žerty“. Ještě, že mám pro Kristýnku kostýmy vyrobené už ze školky. A protože jsme o karnevalu věděli dostatečně dopředu, nestihla jsem kostým ani zašantročit :O)

 Na sobotu dětem počasí krásně vyšlo, takže veselice to byla náramná. Kristýnka se ze začátku trošku styděla, tak jsem já, akční matka s velkým bříškem, popadla dceru za ruku a šly jsme s ostatními dělat hada. Pak už to šlo Kristýnce samo. Konaly se tam i různé soutěže, třeba ve zpívání, v krmení druhého jogurtem naslepo, apod. Kristýnka se několika soutěží zúčastnila taky a moc ji to bavilo. Byla také představena s ostatními dětmi, které půjdou po prázdninách do první třídy, a nejen to, byla představena i coby nová obyvatelka Dobříně :O)

Já jsem posedávala, protože s tím velkým balónkem, kterému se prý říká břicho, mi sezení dělalo obzvlášť dobře, ale náš tatínek se nezapřel a dokonce fungoval téměř jako dvorní fotograf, teď už i naší, obce.

 Sobota utekla jako voda, po ní neděle a pondělí a naší Kristýnce, ale i nám, nastal velký den D. Bylo úterý 1. září a Kristýnka šla poprvé do školy. Kristýnka byla svátečně oblečená a zádech svoji úžasnou „koňskou“ aktovku. Hrozně se do školy těšila. Ale když se dozvěděla, že tam bude jen jednu hodinu a my, rodiče, tam budeme s ní, byla trochu dotčená. Vždyť už je přeci velká a zvládne to sama !!!    

 Několik týdnů byla Kristýnka školou tak nadšená, že když přišel pátek, doslova plakala, že je víkend, a co si bez školy ty dva dny vlastně počne ??? Ale postupem času nám, ta naše pilná školačka, trochu vystřízlivěla, a škola ji baví stále, ale těší se na víkend, protože nemusí tak brzy vstávat. Ano ano, to je velký problém snad všech. Ranní vstávání. A ani já toho nejsem ušetřena, jelikož jsem to právě já, kdo popohání ráno Kristýnku a vyhání z vyhřátého pelíšku i našeho tatínka. Ale i já jsem vyháněna z pelíšku. A to naším nejmladším členem rodiny, Ríšánkem, neboli Richardem II.

 Tak jen co jsme se trochu zabydleli a zajeli se do školních kolejí, přišel další hurikán, v podobě miminka :O)