Vánoce

Veselé vánoce :-)

Klikni na stromek!!! a jukni do galerie

Naši milí,

pokud jste se od Vánoc na naše stránky dosud nepodívali, o moc jste nepřišli :o) Vysvětlení: nějak jsem se k psaní dostala až dnes 17.1.2009. Takže tedy už musím trošku zavzpomínat. Jak to tedy vlastně u nás bylo? Ach, už si vzpomínám :O)......

 Nevyhnutelně se blížil čas Vánoc, nejkrásnějších svátků v roce (a taky stresu, nervozity, nákupního šílenství...). Kristýnka si letos úplně poprvé, zcela sama, napsala a nakreslila dopis pro Ježíška. Jejím největším přáním byl velký plyšový kůň, kterého viděla v reklamě. (A pro nezasvěcené, stojí 10 tisíc korun českých.) Musela jsem tedy naší drahou ratolest vyvézt z omylu a ujistit ji, že i Ježíšek má omezené finance, a na takového koníčka penízky nemá. Kristýnka ale kupodivu pevně věřila a doufala, že když je tak hodná (její hodnocení), tak ho určitě dostane. Pravda je, že ještě vloni vlastně neměla žádné vyhraněné přání, a spokojená byla úplně se vším. Ale letos jsem neměla to srdce, dítko naše nevinné, zklamat. Pomohla naštěstí "vyšší moc" a nám se podařilo najít s Ježíškem kompromis. Dny předvánoční byly, zcela klasicky, ve znamení pečení vánočky, slepování cukroví, a podobných, námi ženami tak oblíbených, aktivit. Ale pak přišel den D.

 Musím přiznat, že letos jsem se na Vánoce, po mnoha mnoha letech, opravdu těšila. Samozřejmě i díky mé drahé polovičce jsem zvládla vše, co k těmto svátkům patří, celkem v pohodě a bez stresu. V klidu jsme si na Štědrý den došli i na mši a po návratu jsme se v klidu navečeřeli, a na řadu pak přišel plán, jak odpoutat pozornost dítěte :O) Vše proběhlo podle plánu a ejhle, Ježíšek zazvonil na zvoneček.

 Kristýnka celkem nedůvěřivě vcházela do potemnělého obýváku. Ale i přes nedostatek světla si všimla něčeho velkého s oranžovou mašlí. Byl to její vysněný koník. Objala ho a rozplakala se. "Já jsem ho dostala. Nemůžu uvěřit tomu, že jsem ho dostala."- povídá se slzami v očích, vzlykající Kristýnka. Bylo to tak dojemné. A my, rodiče, jsme byli nesmírně šťastní, že je šťastné to naše dítko. Kristýnka sice zjistila, že tomu koníčkovi chybí třeba mrkvička, která u něj měla podle reklamy být, ale i tak ho přijala s radostí. Když se Kristýnka dostatečně naobjímala koníčka, přišlo na řadu cupování a trhání balících papírů a objevování dalších dárečků. Asi jsme byli všichni tři vážně hodní. Mne má tedy Ježíšek určitě přečtenou, protože slovy čarodejnice z Princezny ze mlejna:"Žádnou ženu neurazí překrásnej šperk třpytivej.." jsem dostala krásný řetízek s přívěškem. A taky Ježíšek ví, že pěkného spodního prádla a spacích úborů není nikdy dost. Měla jsem velkou radost :O) Ríša (kupodivu) taky neseděl naprázdno. Musel si vybalit nové trepky (hahaha), tedy přesněji pěkné pánské domácí pantofle, dostatek čtiva, nějaký ten hadřík, aby z něj byl fešák. No nevím, nevím, podle čeho to ten Ježíšek hodnotí :o) Každopádně Štědrý večer byl opravdu štědrý, a doufám, že nejen z mého pohledu, opravdu krásný.